Monivet

Technologie



Technologie


Výstavba srubových domů firmou Monivet s.r.o. probíhá několika technologiemi. Konkrétně používáme kanadskou technologii, norskou technologii a hákovou technologii. Jsou to tradiční způsoby výstavby srubů obohacené o nejnovější poznatky z výzkumu vlastností a konzervace dřeva.


Prvky norské tech.

Díky tomu se výrazným způsobem prodlužuje životnost dřevěné stavby a zachovávají se její výborné vlastnosti. Monivet s.r.o. se zabývá výstavbou srubových domů norskou technologií ,klasickou kanadskou technologií, ale také tzv. hákovou technologií. Rozdíl je ve tvaru průřezu hlavních stavebních prvků. U kanadské technologie srubu se používá kulatina, zatímco při výstavbě norskou technologií jsou použity klády opracované tzv. prizmy. Klády jsou ze dvou stran seříznuty do roviny, ovšem ve spojích jsou přirozeně oblé tzv. polohraněné řezivo. U hákové technologie jsou použité kulatiny s vnitřním otesáním stěn, povrch vnitřních stěn je rovný a vnějších stěn oblý. Trámy či klády jsou zároveň nosnou konstrukcí domu i funkční izolací jeho stěn.

Kanadská technologie

Dřevo na výrobu srubových stěn podléhá v lesích mimořádně pečlivému výběru. Na výrobu srubu se používají vzrostlé dospělé stromy na sklonku vegetačního života. Dřevo následně třídíme i při manipulaci. Vybíráno je pouze dřevo zdravé s náležitým středovým průměrem 280-500 mm. Dřevo se špatnou točivostí, nekvalitní a poškozené je z výroby odstraněno.
Takto přebrané dřevo ručně zbavíme kůry. Při ručním oloupání si dřevo zachovává svou přirozenou krásu. Pro stavbu srubu se používají čerstvé - přirozeně vlhké kmeny. Podle zvolené technologie se kmeny opracovávají a upravují.


Norská technologie

Tato technologie se vyznačuje použitím ze dvou stran opracovaných klád tzv. prizem. Povrch vnitřnícha venkovních stěn je u srubu postaveného norskou technologií rovný. Norský způsob se vyznačuje použitím unikátního norského spoje, který je vyhotoven ručně sekerou sekerová technologie. Jedinečnost tohoto spoje spočívá v tom, že při usazování a vysychání domu, které je nevyhnutelné i u předsušeného dřeva, se do sebe prvky rohových spojů díky vlastní hmotnosti zaklíní (princip: klín do klínu). To brání deformacím a protáčení lafety kvůli vznikajícím značným vnitřním napětím.
Jako opatření proti vybočení prizem ve stěnách, a tím narušení rovnosti stěny srubu, jsou prizmy ve svislém směru propojovány dřevěnými kolíky. Do trámového prvku je vyvrtán otvor a do něj je zasazen kolík a propojen s prvkem stěny pod ním. Kolíky jsou ze stejného druhu dřeva jako je celý srub.
U tohoto způsobu výstavby srubu je po smontování jednotlivých prvků nutná technologická přestávka z důvodu sesedání domu vlivem vysychání dřeva. Tato přestávka se pohybuje u norské technologie v délce 7 - 8 měsíců dle velikosti a složitosti stavby. Až po uplynutí této doby je možné přistoupit ke změření stavebních otvorů a získání pevných rozměrů pro zhotovení oken a dveří přesně na míru.


Zvláštnosti norské technologie- ruční výroby z masivu:

použiti lafetu (hranol omítnutý ze dvou stran), a nestandardních kulatých kladů;

použití speciálního spojení kladů: „norská číše“;

srubové frontony domu a slegová konstrukce střechy;

vysoká přesnost vyhotovení všech dřevených prvků srubu;




Izolace ovčí vlna - spoj


Izolace ovčí vlna- vnitřní část prizmy

Izolace ovčí vlna - detail, 13 cm izolační spáry

Norská technologie - spoj

Prvek propojení prizem - otvor

Prvek propojení prizem - kolík




Charakteristika Norské technologie:



Nejčastější materiál: borovice, modřín
Průměr klád na výrobu prizem mm: 280 - 500
Tloušťka prizem pro sruby mm: 200
pro malé stavební jednotky, mm: 150
max. sesedání mm: 30 - 50
délka vyzrávání srubu 7 - 8 měsíců

Výhody norské technologie:


> Pevnost. Méně problému vzniká při sesedání domů díky pevnosti spojení kladů. Unikátnost „norského spoje“ je v tom, ze při sesychání, které určitě taký bude u suchého dřeva a sesedání srubu prvky rohového spoje se sami upevňují pod vlastní váhou (princip klín do klínu). Toto působí proti vzniků deformací a „pootáčení“ lafetu kvůli vynikajících značných vnitřních napětí.


> Ekonomie. Není zapotřebí dodatečný materiál dekoračním obložením, což značně snižuje náklady na výstavbu.


> Teplo. Výrazné snížení tepelných ztrát. Toto je díky 2 faktům. Zaprvé při výrobě lafetu se používá dřevo ze zimní těžby z nejlepších míst sibiře velkého průměru od 28 do 50 cm, tak na jednotku výšky stěny je méně věnců srubu. Za druhé díky konstrukční vlastností norské technologie praktický není zmenšení tloušťky stěny (celá stěna má tloušťku 200 mm), když obyčejný ruský srub má různé tloušťky stěn, a v místech spojení kladů tloušťka stěny je minimální, co výrazně zvyšuje tepelné ztráty.


> Jednoduchost. Není zapotřebí dodatečná ucpávka stěn (běžný svět.standard). Tato technologie umožňuje používat dřevo s přírodní vlhkostí, tzn. lafet vysychá bezprostředně na srubu. Protože mechanizace výroby záměrně vyloučena materiál, který má přírodní vlhkost, je maximálně vhodný pro ruční montáž.


> Krása. Dům, postavený na základě starodávní technologie, je hezký, pevný a jedinečný.


Charakteristika lafetu, který se používá na stavbě:

Materiál: borovice, modřín

Průměr kladů pro výroby lafetu, mm: 280 – 500

Tloušťka lafetu

pro srub, mm: 200

pro malé architekturní díla, mm: 150



Dřevo

Základním materiálem pro výrobu dřevených domů je borovice. Smrk se používá pro „osy“ – velké kulaté klády, které se vřežou do štítů (frontonů). Na spodní věnce se dá použit modřín. Domy z cedru se vyrábí z materiálu a je na zakázku. Používá se dřevo s průměrem od 28 do 50 cm, bez nářezu pro těžbu živice, zimní těžba. To znamená že se používá výběrové vysoce kvalitní dřevo. Těžba dřeva je v ekologický nezávadném Sokolském rajonu Nižegorodské oblasti. Oblast je na hranici Ivanovské a Kostromské oblastí na břehu Gorkovské vodní nádrže. V oblasti není škodlivá výroba a má certifikát ekologický čisté oblasti, vydány Mezinárodním ekologickým fondem národní agentury „Přírodní zdroje“.


Finská technologie

Tato technologie se vyznačuje tím, že jejím hlavní stavebním prvkem je rovnoměrně osoustružená kulatina v rozměrech 20 – 35cm ze sibiřské borovice, smrku, modřínu. Je to nejvíce používaná technologie, zejména v rusku, a pobaltí, finsku.

Kanadská technologie

Tato technologie se vyznačuje použitím kulatin jako hlavního stavebního prvku. Kmeny jsou pouze zbaveny kůry a poté jsou již připraveny k opracování na stavební prvky této technologie. Tento způsob výstavby si žádá velkou zručnost a přesnost zpracování. Mezery mezi kládami u této technologie chybí, stěny působí jako souvislý masiv.
Absence mezer mezi kládami se dosahuje použitím speciálního značkovacího přípravku a izolace se umístí podél klády v izolačním kanálu. Přitom jsou zachovány všechny přirozené ohyby klády, což dodává každému domu a stěně neopakovatelnost a individuální charakter. Vrcholem tesařského umění jsou těsně, s přesností na milimetr,

upravené rohové spoje klád.
Zvláštností této technologie je zachování pevné vnější vrstvy kulatiny (odstraňuje sepři roubení), což zabrání stěnám, aby promrzaly při nízkých teplotách a podstatně zvyšuje životnost stavby. Šetrně zachovaná vnější vrstva se podílí na správné filtraci vzduchu kulatinou, vytváří neopakovatelné mikroklima uvnitř stavby. Chlad vlétě a teplo v zimě. Navíc zachování pevné vnější vrstvy (vnějších 3-5 cm) činí kulatinu přirozeně odolnější vůči vlivům vnějšího prostředí, tvorbě plísně, modrání, změnám struktury pod vlivem UV-záření.

Vlastnosti prvků Kanadské technologie:



Nejčastější materiál: borovice, modřín
Průměr klád v mm: 280 - 500
max. sesedání mm: 70 - 100
délka vyzrávání srubu 12 - 18 měsíců



Ochrana dřeva

Pro ochranu klád i prizem a ostatních prvků srubu, používáme přírodní oleje, vosky, dřevo si díky tomu zachovává svůj přirozený vzhled a zvyšuje se jeho odolnost proti klimatickým vlivům. Pigmentová lazura od firmy Kreidezeit s bohatou škálou odstínů umožní upravit vzhled dřeva a dodá dřevěným prvků kouzlo.
Základní nátěr - grund nanášíme již při rozebírání srubu ve výrobní lince. Je to nátěr, který poskytuje ochranu prvků při transportu. Opatření je to pouze dočasné, tento nátěr po 2 měsících vyprchá a je nutné opatřit prvky nátěrem poskytujícím dlouhodobou ochranu. Mezi nejosvědčenější patří přírodní oleje a vosky, které dřevu poskytnou potřebnou ochranu. Jedná se o řadu přípravků s komplexní péčí o interier i exterier srubu.

Jako izolační materiál vnašich domech lze zvolit produkt firmy ISOLENA, jenž se zabývá výrobou tepelných izolací zovčí vlny. Tímto materiálem lze nahradit veškerou tepelnou izolaci ve všech částech domu. Svými tepelně-izolačními vlastnostmi se vyrovnává klasickým izolacím. Tento skvělý přírodní materiál se stává hojně využíván při rodinné výstavbě dřevěných domů. Díky jedinečné struktuře, kterou tvoří bílkovinnová vlákna, vytváří ovčí vlna příznivější prostředí v domě. Jelikož tato izolace není tvořena z umělých či celulozových vláken, nehrozí uvolňování prachových či drobných částic do ovzduší ( skelná vata ). Svým osazením nezvyšuje množství prachu v domě jak při manipulaci tak v samotném užívání. Před použitím je vlna chemicky upravena, a tím se stává odolná proti jakýmkoliv škůdcům a vlhkosti.

Firma Isolena během let své existence tvrdě pracovala na vývoji na poli ochrany vlny před molem a vystřídala několik přípravků. V současné době se používá přípravek na bázi anorganické soli, který na sebe trvale váže bílkovinné molekuly aminokyselin u jednotlivých ovčích vláken. Výhodou tohoto přípravku je, že se díky chemické reakci nerozpouští ve vodě a ani nesublimuje. Je proto zárukou trvanlivosti ochrany proti molům a toto opatření je doporučeno Institutem pro stavební biologii.
Vlna je samozřejmě antialergenní a napomáhá upravovat vnitřní vlhkost. Použití jako izolační hmotu v našich dřevěných domech vlnu ISOLENA doporučujeme, je to ekologický a pro člověka příjemný materiál.

Dřevo je vysoce estetické, elegantní, ale hlavně ekologické.
Pro člověka je to nejzdravější a nejpřirozenější materiál.




Háková technologie
Vyznačuje se použitím prvků, které jsou z vnější strany přirozeně oblé a z vnitřní strany jsou rovnéav rohovýchspojích opět oblé.Tato technologie vznikla mezi starými tesaři Sokolského okresu v Nizhegorodské oblasti, která je známa díky tradici ruční výroby srubů a výstavby dřevěných lodí. Háková technologie je způsob rohového zapuštění klád se zbytkem, složitější oblá varianta se základním čepem a vnitřním otesáním stěn. Technologie je náročnější, vyžaduje vysokou úroveń tesařského umění. Hoblované stěny není třeba dodatečně upravovat, což představuje značnou úsporu nákladů.
Háková technologie je nejspolehlivější rohové spojení klád. Dům vyrobený touto technologií zachovává neopakovatelnou krásu kulatiny při zachování značného interiérového komfortu.

Vlastnosti prvků Hákové technologie:

Nejčastější materiál: borovice, modřín
Průměr klád v mm: 280 - 500
max. sesedání mm: 60 - 90
délka vyzrávání srubu 10 - 14 měsíců




Modřín Mezi velmi zajímavé, ale ještě neorientální dřeviny patří krasnojarský modřín, nejtvrdší evropská jehličnatá dřevina s životností až dvacet let. (obrázek č.3)



Detail rohového spoje

Krása srubového interiéru

Krásnojarský modřín



Technologie zelené střechy


Zelené střechy jsou ve světě známy již od nepaměti a to zejména v severských zemích. V určitých oblastech jsou v současné době hojně využívány, často ve spojení se srubovými stavbami. Jedná se o souvislou vegetační vrstvu půdy, která je rozložena na přesně zvolených podkladníchvrstvách. Tyto vrstvy oddělují konstrukcia chrání ji před pronikáním kořínků a vlhkosti.Zelená střechá přináší řadu výhod oproti klasické střešní krytině.

Mezi největší výhody patří:


  • zlepšují tepelně-izolační vlastnosti střešní konstrukce
  • zvýšení požární odolnosti
  • dobré pohlcování hluku
  • prodlužují životnost hydroizolace
  • zadržování vody a pozvolné odpařování zlepšuje mikroklima okolí stavby
  • redukují výkyvy teplot způsobené střídáním dne a noci
  • přispívají ekologizaci obytného prostředí

Zelené střechy se rozdělují na dvě skupiny extenzivní a intenzivní. Intenzivní střechy nabízejí uživateli možnost využívání zelené střechy jako další zatravněné části zahrady. Je dimenzována pro pohyb osob, lidé se zde mohou opalovat nebo trávit celý den. Extenzivní střechy naopak nejsou určeny jako pochozí.


Parametry:

  • Extenzivní:
    zatížení střešní konstrukce 80 - 170Kg/m2 při tlouštce 80 - 150mm, dle zvolené tlouštky se vybírají různé druhy travního porostu, mechů, skalniček,...
  • Intenzivní:
    zatížení střešní konstrukce 300Kg/m2 a vícepři tlouštce 250mm a více (dle tipu konstrukce a požadavků zákazníka) , jako zeleň lze nasadit od trávního porostu až po menší či větší stromky, keře,...

Při zřízení intenzivní zelené střechy se vždy osazuje bezpečnostní zábradlí.
Zelené střechy se zřizují ve sklonu5 - 450 ve výjimečných případech až do 900.
K tomuto typu střechy nabízíme zavlažovací systémy, široký výběr travních semen, keřů a dalšího porostu.

Používané nástroje při výrobě srubu


Zde bychom vám chtěli přiblížit jaké nástroje jsou potřeba při výrobě srubových staveb a srubů. Naši specialisté jsou především tesaři a truhláři. Většinou mají bohaté znalosti a zkušenosti z obou dvou řemesel.
Nížeuvádíme některé nástroje. Nástroje jsou ručně vyráběné z ocely, původem z různých koutů světa od mistrů kovářů. Vyrábíme sruby třemi různými technologiemi tj. Norská, Kanadská a Háková. Nazvy napovídají o původu jednotlivých technologií. Tak jako se liší technologie tak se liší i nástroje k nim potřebné.



Modulová technologie VISHERA - technologie lepeného hranolu

Další technologii, kterou společnost Monivet s.r.o. používá je technologie lepeného hranolu. Jde o novou technologii, jejíž hlavní výhodou je absence technologické přestávky nutné k sesednutí srubového domu. Technologická přestávka kupříkladu u kanadské tech. dosahuje až 18ti měsíců. S technologií lepeného hranolu můžete po dostavění domu téměř ihned bydlet.

Základním prvkem této technologie je lepený trám, který je vyráběn ve třech velikostech: 212x186mm, 169x186mm , 126x186mm. Pro výrobu trámů se používají lamely z jedlí původem ze severních oblastí Ruska. Pro spojení těchto lamel je použito ekologické lepidlo Casco Adhesives od koncernu AkzoNobel (Švédsko).

Časová úspora při realizaci je velmi významná. Kupříkladu rychlost výstavby u kanadské technologie je cca 1,5m3 za směnu a u lepeného hranolu je to cca 3,5m3.

Dům o ploše 200m2 je možné postavit ve čtyřech lidech za 20dnů!!



Srubový dům v Modulové technologii VISHERA (lepeného trámu) Srubový dům v Modulové technologii VISHERA (lepeného trámu) Srubový dům v Modulové technologii VISHERA (lepeného trámu) Ukázka technologie lepeného trámu Ukázka technologie lepeného trámu





Copyright Ⓒ 2016 Monivet